Vita Aktiv

Vitamin D (antirachitický vitamín) skupina látek, které jsou hormonální povahy (steroidní hormonální prekurzory), jsou rozpustné v tucích a mají antirachitický účinky (rachitida = křivice).
Objevil je v roce 1922 Elmer McCollum. Protože si tělo vytváří vitamín D vlivem slunečního záření samo, jde spíše o hormon, jak o vitamín.

Vitamín D a jeho využití

  • přispívá k normálnímu vstřebávání/využití vápníku a fosforu
  • přispívá k normální hladině vápníku v krvi
  • přispívá k udržení normálního stavu kostí
  • přispívá k udržení normální činnosti svalů
  • přispívá k udržení normálního stavu zubů
  • přispívá k normální funkci imunitního systému
  • podílí se na procesu dělení buněk

Za normálních okolností se vitamín D tvoří v pokožce působením slunečního záření (složitou přeměnou z prekurzorů vzniká vitamín označován jako D3).

Počáteční opalování v trvání 10 – 15 min bez použití opalovacího faktoru vytvoří dostatek vitaminu D.
Pak by měl ihned použít ochranný faktor (více  zde), aby byla pokožka chráněna. Opalování, které zahrnuje obličej, ruce, dlaně nebo záda nejméně dvakrát týdně zabezpečí dostatek vitaminu D. Zásoba vitaminu D stačí cca na 2 – 4 měsíce. Existují však faktory, které limitují využití UV B na tvorbu tohoto slunečního vitamínu v kůži. Například lidé žijící na severní nebo jižní polokouli (od 40° šířky na sever a na jih) nejsou vystaveni dostatečnému množství UV B během zimních měsíců potřebných na tvorbu vitamínu D. S přibývajícím věkem se snižuje schopnost organismu syntetizovat vitamín D expozicí slunečního záření. Zajímavé však je, že pokud jsme opálení nebo máme tmavší typ pokožky, vytvoří si kůže mnohem méně vitamínu D, protože kožní pigment působí jako filtr a propustí méně slunečních paprsků.

Problém nastává v období od listopadu do února. Dávka slunečních paprsků v zimě není dostatečná na to, aby se v pokožce vyprodukovalo dostatek vitaminu D. V zimě se dostavá do těla většinou pouze potravou živočišného původu (např. olej z rybích jater, ryby). Menší množství je v mase, vaječném žloutku, mléce, mléčných výrobcích. Vegetariáni mají k dispozici pouze hřiby sušené na slunci, kvasnice, kakao, kokos, datle nebo rostlinné tuky a oleje, či obiloviny „uměle“ obohacené (fortifikované) o vitamín D. Rajčata obsahují déčko pouze v lístcích rostliny. Zelenina je na tom dost špatně. Při vaření se naštěstí vitamín neznehodnocuje.

Nedostatek vitaminu D v celé světové populaci

Předpokládá se, že tento nedostatek neovlivňuje jen zvýšený výskyt osteoporózy, ale může být odpovědný i za nárůst autoimunitních, onkologických a alergických onemocnění. Mezi lety 1988 až 2004 poklesly průměrné hodnoty vitaminu D v krvi o 10%. Možná se vám to nezdá na první pohled mnoho, ale například poslední údaje z Velké Británie ukazují až na 5-násobný nárůst hospitalizací dětí s rachitidou oproti 90. létům minulého století, což naznačuje vzestup hypovitaminózy D (hypovitaminóza = choroba z nedostatku vitamínu) v populaci. Mezi hlavní příčiny postupného poklesu vitamínu D patří změny životního stylu a změněné pracovní podmínky. Podle americké studie jen 5% osob
v rozvinutých zemích tráví pracovní dobu ve venkovním prostředí. V Evropě adolescenti stráví sedavým činností až 9 hodin denně.

K dalším příčinám hypovitaminózy D patří obezita a vysoká spotřeba rafinovaných potravin s upřednostňováním rostlinných tuků před živočišnými resp. živočišných produktů z velkovýroby před volným chovem. K těmto faktorům se připojuje znečištění ovzduší ve městech, zejména přízemní ozon vznikající ve spalovacích motorech, které spolu s prachovými částicemi znemožňuje průnik UVB záření až na kůži, přesto, že jste venku.

Vitamín D se účastní regulace metabolismu vápníku a fosforu. Ve střevě a ledvinách se aktivací receptorů vitamínu D (VDR) zvyšuje vstřebávání těchto minerálů.
Tímto účinkem přispívá společně s parathormonem, kalcitoninem a nadledvinových hormony k udržení minerální rovnováhy mezi vápníkem a fosforem v tělních tekutinách a tkáních (účinek hormonálního charakteru).

Vitamín D má potenciál regulovat – přímo či nepřímo – funkci obrovského množství genů. V genomu (soubor všech genů) člověka se vyskytuje sto tisíc až jeden milion potenciálních vazbových míst pro VDR, čímž se vysvětluje obrovský rozsah jeho účinnosti. Za tento vysoký počet vazebných míst vděčíme evoluci, když se převážná část aktivity primátů přesunula na den, čím jsme se odlišili od jiných zvířat aktivních hlavně v noci.

Kromě známých účinků na hustotu kostí a zdraví chrupu se zájem vědy přesouvá na účinky tohoto hormonu mimo kostní soustavu.

Vitamin D na více úrovních ovlivňuje imunitní systém. Zvyšuje aktivitu prakticky všech buněk imunitního systému; zvyšuje aktivitu fagocytů (absorpční) a jejich „zabijáci“ schopnosti, tvorbu antimikrobních a ochranných látek. Zvýšená aktivita a efektivnost této tzv. nespecifické nebo neadaptivní imunity je snížení stimulace další obranné linie, kterou je specifická imunita. Pro tento účinek je vitamín D považován za významný doplněk léčby zánětlivých onemocnění, obzvláště v chronických stádiích, jako je např. atopický ekzém nebo alergické astma.

Před narozením člověka, kdy dochází k naprogramování realizace genetické odpovědi v budoucnosti, sehrává vitamín D velmi důležitou roli. Pokud trpí nedostatkem vitamínu D matka, ohrožené je samotné početí, vývoj placenty, hrozí riziko komplikací v těhotenství, nízká porodní hmotnost novorozence, může dojít k předčasnému porodu a sekcím. krátce po porodu má novorozenec s nízkou hladinou vitamínu D menší výšku a hmotnost, může mít křeče a dýchací potíže. V pozdějším období se u něj zvyšuje riziko cukrovky, astmatu, alergií
a srdečně cévního onemocnění.

Použitá literatura:
  • Prim. MUDr. Tomáš Kampe – VITAMÍN D a jeho význam pre ľudské zdravie – LR Magazín č. 2, rok 2016
  • LR Lexikon
  • Státní zdravotnícký ústav
  • wikipedie.cz
  • wikiskripta.eu